Řím_24.10. – 27.10. 2017

1. 11. 2017
Řím_24.10. – 27.10. 2017

Den první – Praha – Řím, Fontana Di Trevi, Piazza Di Spagna

Zdá se, že moje dramatické odlety pokračují. Ráno vše klaplo, máme sraz na letišti v 10.15 – i to zvládám. Bohužel Irina cestuje z Berouna, takže trasa Beroun – Butovice – Mustek – Vokovice – Ruzyně není tak jednoduchá. Poté, co chytla zácpu na dálnici, se autobus ještě vyboural. Už jsem se pomalu chystala, že do Říma vyrazím sama, když Irina chvíli před zavřením check-in counteru dorazila. 😂 … tak jsme v Římě, máme hotel bez okna, zato s luxusní privátní terasou osázenou tropickou zelení (vysvětlivky – francouzské okno do světlíku a tam pár kytek v květináči) 😂 …ale pohoda – neřešíme to. Okamžitě vyrážíme metrem na fontanu di Trevi a Piazza di Spagna. Fontanu si pak dame ještě jednou po setmění. Když se chceme vrátit na hotel, setkáváme se s realitou „metro ve špičce“ – ještě nikdy (ani v Pekingu) jsem nezažila metro plné až na povrch zemský … jako peron, jezdící schody i vestibul až po turnikety, kterými se nedalo ani projít. Chvíli čekáme, pak to vzdáváme a jdeme na bus. Ten je sice taky natřískanej, ale adpoň se tam neprodere ani revizor – ušteřily jsme každá éčko a půl za jízdenku. Na Termini jsou to naštěstí jen dvě stanice. Milujeme 💚💛💜 Řím 💋

Den druhý – Castel Sant´Angelo, Vatikán, Piazza Navona, Pantheon

Vybrala jsem hotel, který je sice naproti nádraží Termini, ale je zastrčený ve dvoře, takže je v něm klid. Někdy. Včera večer jsem nemohla zabrat, když se mi k ránu konečně podařilo usnout, tak nejdřív v 6 někdo pustil nějaký generátor nebo co, znělo to jako když vám vedle hlavy jede traktor, a v 7 ráno tačaly bimbat zvony…no jasně, jsme přece v Římě, kde je kostel na každým rohu, takže hurá – zaspat se nám určitě nepodaří 😂.
Po snídani máme v plánu Castel Sant’Angelo (lístky mám na 10.00) a pak Vatikán. Sedáme na autobus a frčíme.
Castel Sant‘ Angelo je monumentální a tajuplný, naprosto mě dostal a navíc z jeho horní terasy je nádherný výhled na město a na Vatikán.
Cestou do Vatkánu nás zastavil týpek z informací a sdělil nám, že chrám je uzavřen, protože Papa Francesco dává audience. Otevírat se bude za hodinu, což nehrozí, abysme čekaly – je skoro poledne a slunce peče jak o život. Navíc ty tisíce lidí, co taky čekají – masakr…vzdáváme to a jako náhradní program volíme pizzu, pak Piazza Navona a Pantheon. A pak se uvidí.
Pizza byla křupavoučká a na závěr jsme zjistily, že byla ze sójového těsta. Proč ne ..
Piazza Navona úchvatnými fontánami a pouličními hzdebníky má svoji neopakovatelnou atmošku. Daly jsme si tady na zchlazení zmrzku a vyrazily k mému oblíbenému Pantheonu – podle mě se ve své jednoduchosti jedná o jednu z nejdokonalejších staveb na světě.
Po Pantheonu máme sice už dost, ale přesto vyrážíme na druhý pokus k Vatikánu.
Fronta, která vede skoro okolo celýho náměstí a ma odhadem minimálně 500 metrů, nás odrazuje. Vzdáváme to podruhé, sedáme na bus a jedeme do hotelu.
Po sprše a výměně oblečení se vydáváme na večeři – Irina má dneska narozeniny. Našly jsme příjemnou restauraci poblíž Fontany di Trevi, kde jsme nakonec zakotvily.
Po večeři jdeme mrknout na osvětlenou fontanu – pro velký úspěch už potřetí. Je prostě oslnivá a asi nás neomrzí courat okolo uličkami, kde to tepe.
Nakonec šup do supermarketu pro flašku vína, pak na bus a do hotelu.
Po dvou skleničkách tady upadám do komatu a spím jak dřevo až do rána.
Buona notte 😉

Den třetí – Koloseum, Forum Romanum, Palatin, památník Viktora Emanuela II., Kapitol, Teatro Marcello, Bocca Della Verita´

Po včerejším maratonu jsem spala tak, že mě ani nevzbudil tradiční generátor v 6 ráno. Zato vzbudil Irinu. Takže včera jsem byla nevychrápaná já, dnes ona. A čekal nás pernej den – máme v plánu antickou část města.
Na desátou máme lístky do Kolosea, který je od našeho hotelu 13 minut autobusem. Když se vynoří mezi domy Říma, chce se mi brečet dojetím. Nebyla jsem tady 20 let!! A Koloseum je pořád stejně kolosální. Když si člověk představí těch 50.000 diváků, tak ho skoro jímá strach. Řím byl krutý, ale zároveň vyspělý. V době, kdy oni stavěli lázně, akvadukty a obrovské chrámy, my jsme se ještě houpali na stromech.
Po Foru Romanu ještě pokračujeme na Palatin – opět stačí troška představivosti a člověk vidí ten obrovský palác, jeho terasy, výhled na Cirkus Maximus, kde se proháněla čtyřspřeží během drsných závodů. Nemám slov, courala bych tady hodiny.
Je po poledni, slunce na nejvyšším bodu a my máme hlad. V jedné boční ulici nacházíme příjemnou malou neapolskou restauraci a s úlevou sedáme k jedinýmu volnýmu stolku. Irina si dává naprosto luxusní lasagne, já výborný panino se syrovou šunkou, rukolou a sušenými rajčaty, a míchaný salát. Když mi to obsluha servíruje se slovy „un’insalata mista, bella come te“, nechybí mi už nic 😉.
Po obědě už sice sotva lezeme, ale přesto ještě odhodlaně vyrážíme okolo památníku Viktora Emanuela II. a přes Kapitol, kde si krátce vycvakneme Kapitolskou vlčici s Romulem a Remem, k Marcellovu divadlu a k Bocca Della Verita‘ . Všechno nacházíme, ale u Bocca Della Veritá je zase fronta, nad kterou mávnem rukou a rovnou si stoupneme na autobusovou zastávku. Kostel samotný je v rekonstrukci a tak víc než toto místo je zajímavý krásně zachovalý Herkulův chrám naproti. Když vidím v jakém stavu je Irina, radši ani nenavrhuju, že bych si ještě prošla Trastevere (Zátibří), který je hned přes nejbližší most.
Po sprše a krátkým odpočinku na hotelu nakupujeme suvenýry a nakonec končíme v nedaleké velmi přátelské restauraci, kde jako to prasátko zdlábnu celou velkou pizzu Bresaola pokrytou hromadou rukoly. Lepší pizzu jsem snad v životě nejedla.
Buona notte Roma. Ti adoro 💋💋💋

Den čtvrtý, poslední – Santa Maria Maggiore, San Giovanni In Laterano, Praha

Dnes (27.10.) odlétáme. Protože ale máme volné celé dopoledne, vyrážíme ještě na prochajdu. Tentokrát katolicky zaměřenou – v téměř bezprostřední blízkosti máme baziliku Santa Maria Maggiore, jejíž vznik se datuje už do raně křesťanských dob. Uvnitř zaujme zejména nádherný kazetový strop a důstojné sloupořadí. Asi 20 minut chůze je pak obrovská bazlika San Giovanni in Laterano, ukrývající v hlavní chrámové lodi nádherný baldachýn tuším ze 13. století, u kterého smí sloužit mši pouze papež.
Vracíme se tak akorát, abychom nakoupily poslední suvenýry, zabalily příruční kufříky a vyrazily k shuttle busu na letiště. Tady si dávám poslední „pannino prosciutto crudo“ a letíme domů.
Když čekáme na ranveji, tak na okýnko letadla dopadnou první kapky deště … tak tomu prostě říkám „perfect timing“ 😉😂
Na Ruzyni nejdřív valím na záchod vyměnit tričko na ramínka za triko s dlouhým rukávem a vyrážím do vichřice … z 23 stupňů do 8 … 😢 … mazec.
Arrivederci Roma. Ti amero‘ per sempre 💚💛💜💙