Ten, kdo má doma malý děti, určitě zná ty situace, kdy jeho poklad v nejmíň vhodnou chvíli zahlásí něco před ostatníma lidma a dá tak ostatním možnost za a) nakouknout do Vašeho přísně střeženýho soukromí, za b) ztrapní Vás nadobro v očích všech, kteří se pak tetelí nevýslovnou radostí z cizího neštěstí, c) někoho raní, aniž by to bylo cílený, d) práskne něco, co mělo zůstat tajemstvím, d) prostě Vás jen přivede do rozpaků.

Když jsem byla malá, ještě jako dítě v předškolním věku, moje sestry, který jsou o 4 a 5 let starší už chodily do školy. Zde podléhaly intenzivní komunistické propagandě a nosily domů zajímavý poznatky typu „ruština je světový jazyk, domluvíš se s ní všude na světě“ apod. a já to všechno nasávala jak houba. K některým informacím si samozřejmě přidávaly svoje rozumy podpořený bezbřehou dětskou fantazií a neovlivněný žádnou ideologií světa. Jednou takhle mi ségra říkala, že si s děckama ve třídě myslí, že ten vycpanej Lenin je v tom mauzoleu už tak dlouho, že už mu určitě hnijou nohy.

Je bílý den, hluboká totalita a máma se mnou a ségrama sedí v nacpaným trolejáku. Načež já s bezelstností svých asi 5-ti let zahlásím nahlas na narvanej troleják „mamííí, Pavlína říkala, že Leninovi hnijou nohy!!!“. Máma strachy měnila barvy, koulela vočima a důrazně syčela „pssst, ticho prosim tě!!!“. A já, nenechajíc se odradit, hlásím znovu „ale vona to fakt říkala. Pavko, žes říkala, že Leninovi hnijou nohyyý??!!“. Máti popadla mě i ségry a vystřelila jak žíznivá čára z trolejáku, doufajíc že nás neslyšel někdo, kdo by nás mohl poznat a nahlásit na KV nebo STB …

Totalita už sice není, nicméně podobným situacím se prostě s dětma nevyhnete. Vzpomněla jsem si na tenhle náš komunistickej příběh nedávno ve sprchách v bazénu v Letňanech, když pětiletej Jenda na celý dámský sprchy zahlásil „mamíí, proč ti z prdele visí ta šňůrka???“. Všechny okolostojící nahulatý ženský pak měly co dělat, aby zadržely záchvat smíchu, a já v duchu přemýšlela, jak mu vysvětlím, co to je menstruace.